solární systém

Solární systém je forma využití a přeměny sluneční energie ve prospěch provozu budovy.

Solární systémy se dělí podle způsobu využití sluneční energie:

Pasivní (přímé) solární systémy
Aktivní (nepřímé) solární systémy
Hybridní (kombinované) solární systémy

Pasivní (přímé) solární systémy

Spočívají ve využití slunečního světla k vytápění nebo chlazení místnosti. Většinou pracují na principu přeměny viditelného - světelného slunečního záření po jeho dopadu na povrch stěn, podlah (absorbér) na dlouhovlnné infračervené - tepelné záření (fototermická přeměna). Základem pro využití sluneční energie je odpovídající architektonická a ekologická koncepce (strategie energetických zisků z prostředí řízení dopadajícího záření).To znamená vhodné umístění a orientace budovy v terénu, tvarový faktor, zasklení fasád, uspořádání vnitřních prostor, tepelně-technické vlastnosti stavebních materiálů atd.

Aktivní (nepřímé) solární systémy
Využívají technická zařízení, která zachycují, uchovávají a přenášejí teplo nebo elektřinu vyrobenou ze sluneční energie. Proces je následující: sluneční paprsky dopadají na sběrný povrch a jsou absorbovány absorpčním povrchem, který může být tvořen například soustavou trubic. Tento povrch předává teplo do zásobníku pomocí teplonosného média. Odtud se teplo odebírá přímo k vytápění interiéru. V závislosti na typu teplonosného média:

Sběrač vzduchu
Sběrač kapaliny
Teplovzdušné helioenergetické systémy
K přenosu tepla se používá vzduch. Teplý vzduch je potrubím přiváděn do zásobníku tepla, což je obvykle drobné kamenivo, štěrk nebo betonové bloky umístěné v izolované nádobě. Teplý vzduch je ze zásobníku vháněn do jednotlivých místností pomocí ventilátorů. Nevýhodou tohoto systému je, že jej lze použít pouze pro vytápění teplovzdušnými topnými systémy.

Kapalinové helioenergetické systémy
Ty jsou mnohem výhodnější než teplovzdušné systémy, protože mají vyšší akumulační kapacitu a lze je použít jak pro vytápění, tak pro ohřev teplé vody. Teplo z kolektoru je předáváno teplonosným médiem do zásobníku prostřednictvím potrubí. Nejčastěji používanými médii pro přenos tepla jsou voda, oleje a nemrznoucí kapaliny.

Fotovoltaické helioenergetické systémy
Zachycená sluneční energie se přeměňuje přímo na elektrický proud. Absorpční plochu tvoří solární články (nejčastěji z křemíku), které nabíjejí sluneční světlo elektrickým nábojem. 100 cm2 solárního článku produkuje 1,5 W. Účinnost těchto systémů je různá a pohybuje se v rozmezí 4-28 % z celkového množství dopadajícího záření.