kondenzační kotel
Jedná se o kotel, který využívá tzv. kondenzační režim vodní páry obsažené ve spalinách. Kondenzační kotel využívá také teplo obsažené ve spalinách, které by jinak odcházelo komínem. Pokud se teplota spalin v kotli sníží pod teplotu rosného bodu (tzv. kondenzační bod), uvolňuje se ve výměníku kotle skupenské teplo kondenzace vodní páry.
Kondenzační kotel není perpetuum mobile ani nevysvětlitelná technologie. Je to důsledek požadavku na co nejvyšší účinnost spalování plynu. Nekondenzační technologie se stává minulostí a kondenzační kotel je dnes nejběžnějším kotlem pro přímé spalování plynu. Abyste lépe pochopili, jak to funguje, uvádíme základní fakta.
Označení kotle jako "kondenzačního" je založeno na kondenzaci (srážení) vodní páry ze spalin. Při spalování zemního plynu se vzduchem obsahují spaliny dvě hlavní složky: CO2 a vodu.
Voda je obsažena ve spalinách ve formě vodní páry. V minulosti se tato vodní pára nedala využít, a proto se zbytečně vypouštěla komínem do ovzduší. Teplota spalin se pohybovala od 120 do 180 °C.
Rostoucí cena pohonných hmot vyvolala tlak na co nejefektivnější spalování plynu.
Logickým krokem proto bylo využití této vodní páry ze spalin.
Toho bylo dosaženo především konstrukčními změnami kotle:
- úprava hořáku a výměníku tak, aby voda mohla být přímo ve spalovacím prostoru,
- připojením spalovací komory přes sifon k odvodňovacímu systému pro odvod kondenzátu,
- přizpůsobení komínové části přítomnosti vody.
Tak vznikl kondenzační kotel. Teplota spalin klesla na 40 až 65 °C.
Celkovou účinnost kotle zvýšily následující komponenty:
Teplo získané kondenzací 11 % + Snížení teploty spalin 7 % = zvýšení účinnosti o 18 %.
V minulosti se energie kondenzátu nezohledňovala, a proto je nyní z matematického hlediska účinnost kotle až 108 %. Pokud však vezmeme v úvahu veškerou energii obsaženou v zemním plynu fyzicky, je účinnost kondenzačního kotle 98 %. Na celkovou účinnost má vliv také správná instalace, o které si můžete přečíst více v článku.
Na první pohled je konstrukce konvenčního a kondenzačního kotle u mnoha výrobců naprosto stejná. Nezkušený zákazník nepozná rozdíl.
Prvním rozdílem je však cena. Kondenzační kotel je vzhledem ke své konstrukci dražší než jednoduchý atmosférický kotel.
Druhým rozdílem je již zmíněný odvod kondenzátu (obvykle hadicí z kotle ve spodní části). Třetím rozdílem je konstrukce komína, kde kondenzační kotel používá plastovou polypropylenovou trubku. Kondenzační kotel má vždy ventilátor, protože teplota spalin je nízká a komín by neměl dostatečný tah.
Ventilátory se však montují i do běžných kotlů, tzv. turbokotlů. Slouží také k překonání odporu komínové části. Nenechte se proto zlákat nízkou cenou klasického turbokotle, provozní náklady vám rozdíl v ceně "vrátí" již za několik let.