Karma Gamat B 23
Kód: GAMAT B 23Detailní popis produktu
Plynová kamna Karma Gamat B 23
Konvekční kamna Gamat B23 s výkonem . Jedná se o spotřebič s otevřenou spalovací komorou, určený k připojení na komín s přirozeným tahem, spalovací vzduch je přiváděn z místnosti, ve které je umístěn.
-
výkon kamen 2,3 kW
-
vhodné pro pokoje do 40 m³
-
regulování teploty termostatem
-
odolný proti mrazu
-
vysoká účinnost kamen
-
vysoká provozní bezpečnost
-
smaltovaný výměník tepla
-
senzor komory (mikrospínač) - pojistka proti zpětnému tahu
-
záclonová kamna - instalace min. 150 mm od podlahy
-
instalace zavěšením na zeď
-
horní kouřovod je odvod spalin do komína
-
kryt kamen z ocelového plechu chráněný speciálními práškovými barvami
-
standardní barva kamen je bílá
| Technické údaje | GAMAT B23 |
| Hmotnost (kg) | 10 |
| Barva mřížek na sporáku | bílá |
| Výměník | smaltované |
| Volba teploty | 13 až 38 °C |
| Elektrické připojení | není vyžadováno |
| Přípojka plynu | G 1/2 |
| Vnější rozměry - š x v x h | 316 x 179 x 591 |
| Kamna vhodná pro místnosti o objemu (m3) | do 40 |
| Tepelný výkon, max. | 2.3 |
| Termický příkon, max. | 2,8 |
| Spotřeba zemního plynu (m³/h) | 0,29 |
| Spotřeba propan-butanu (kg/h) | 0,22 |
| Průměr výfuku | 60 |
Doplňkové parametry
| Kategorie: | odtah spalin do komína |
|---|---|
| Záruka: | 2 roky |
| Hmotnost: | 10 kg |
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.
O společnosti
Karma je největším výrobcem konvekčních plynových kamen v České republice. Navazuje na tradici založenou v roce 1910. V červnu 2006 Karma koupila německou značku kamen Gamat - značku známou jako "wafky".
Historie a současnost
Karma je synonymem pro plynové spotřebiče. Jméno Karla Macháčka, jednoho z nejúspěšnějších a nejznámějších výrobců, je úzce spjato s počátky plynárenství v České republice. Karel Macháček byl první, kdo před téměř 100 lety začal sériově vyrábět kvalitní plynové spotřebiče. Dal jim značku složenou z počátečních slabik svého jména a příjmení.
Na počátku 20. století neexistoval žádný český výrobce plynových spotřebičů pro domácnosti. Tyto přístroje dodávaly do Čech zahraniční firmy - především Siemens a Junkers. Zatímco v Budapešti a Vídni bylo používání plynových spotřebičů na vaření, ohřev vody a žehlení poměrně rozšířené a plynárenství bylo na vzestupu, v Praze došlo v této oblasti k poklesu. To bylo způsobeno především nástupem elektřiny, která začala vytlačovat plyn z pouličního a bytového osvětlení. Používání plynu procházelo historickým zlomem a o přestavbě plynáren se tehdy teprve začalo uvažovat.
V Praze však v té době probíhal nebývalý stavební ruch. Celé ulice a bloky nových domů v příměstských obcích na obou březích Vltavy rostly jako houby po dešti a rodila se moderní Velká Praha. V té době se v nových bytech začaly rozvádět plynové rozvody nikoliv na svícení, ale na vaření a pečení, na ohřev vody a postupně i na vytápění. Tyto podmínky správně vnímal a chápal mladý podnikatel, který věděl, že půlmilionová Praha nemůže dlouho existovat bez továrny a opravny plynových spotřebičů. Proto v roce 1910 založil ve Vysočanech továrnu, kde začal tento sortiment vyrábět. Tím mladíkem nebyl nikdo jiný než Karel Macháček.
Český Brod vás vítá
Ve snaze zbavit se závislosti na zahraničních subdodavatelích vybudoval Karel Macháček po vzoru amerických automobilových továren vlastní moderní slévárnu. Když byla v roce 1927 zahájena výroba plynu v nové plynárně v Michli s velkou výrobní kapacitou, stála již v Českém Brodě nová moderní Macháčkova továrna. Macháček ji nechal postavit pro stále rostoucí poptávku zákazníků po nových plynových varných deskách, žehličkách a sporácích, s nástrojárnou, lisovacími stroji, pískovnou a bubnem a vlastní smaltovnou se dvěma muflovými pecemi. Továrna v Libni nadále sloužila výhradně k výrobě a opravám spotřebičů na ohřev vody s výkony od 2 do 30 l/min. Továrna zde měla vlastní zkušebnu, chromovnu, niklovnu a lakovnu s moderním stříkacím zařízením.